elena's blog

Kamil je Kamila

2008-03-29T01:27:00.003+01:00

Dnes je pamatný den! Můj chameleon Kamil není Kamil, ale Kamila. V rohu terária se totiž objevila snůžka vajec. Honem jsem vyhledala nějaké informace o reprodukci chamelonů a zjistila, že můžu očekávat narození malých chameleonků koncem roku. Je to nejkrásnější zpráva za posledních pár dní. Sice ještě nevím jak to všechno zvládnu a co s těmi malými štírky udělám, ale už teď se na ně na všechny moc těším. Hned jsem volala Marušce, která pracuje jako doktorka na ORL a ta mi poradila abych si pořídila nějaké vyhřívání, třeba Solux, ale to mi přijde dost zastaralé. Hned zítra se zajdu poradit do zverimexu. Každopádně pokud máte někdo zájem o malé chameleonky tak mi napište.

papa
Elena a Kamila :)

Kdo chvátá nemá štěstí

2008-03-05T10:22:00.005+01:00

Tak dnes byl prostě den Blbec. Zaspala jsem, hned od rána mi všechno padalo z rukou, polila se kafem, zapomněla doma klíče od auta, nemohla je najít, nakonec je našla vyhozený v koši, venku zima a sychravo, v Praze dopravní kolaps, na dálnici kamiony a arogantní závodníci, cestou dva nepříjemný telefonáty. Prostě stres jak z učebnice, v tyhle dny by člověk měl mít nárok na placenou indispozici. Když jsem celou svojí ranní anabázi vyprávěla klukům v kanceláři, Michal sotva zvednul hlavu od laptopa a povídá: "Nemáš chvátat, kdo chvátá nemá štěstí..." Úžasná poučka, tu sem si sem prostě musela napsat.

V jednom kole...

2008-02-29T20:25:00.005+01:00

Tak se zase po delší pauze dostávám k tomu abych sem napsala alespoň krátkou zprávičku. Jsem teď v jednom kole. Jednak jsem měla hodně práce se stěhováním z Holandska do Prahy, se zařizováním nového bydlení a hlavně jsem nastoupila do nové práce. Od půlky února pracuju pro jednu menší firmu z Vysočiny. Mám tam na starosti marketing, strategii a komunikaci. Jsem tam zatím krátce, ale musím říct že se tam od prvního dne cítím bezvadně. Ve firmě je přátelská a konstruktivní atmosféra. Zaujalo mně že kluci místo slova problém používají slovo výzva a místo negativního to nejde pozitivní to dokážem. Je prostě znát, že je to baví, že do toho dávají všechno a nebojí se hledat vlastní cesty. Poprvé jsem se tam například setkala s pojmem office home. Prostě, zatímco jinde zavádějí home office (domácí kanceář) oni mají domov v kanceláři. No, tak to by pro dnešek stačilo - je pátek a já už musím bežet, jdeme s Mášou a Símou někam posedět...

zhlavyven

2008-02-19T23:25:00.005+01:00

Čas od času se mi v hlavě odkudsi objeví zárodek nějaké básničky, říkadla, aforismu a někdy i nekrologu a dokud se ho nezbavím tak tam (rozuměj v hlavě) pořád otravuje a žadoní o dokončení. Jsou dvě možnosti jak se toho neodbytného fragmentu zbavit - buď ho opravdu dopiplat do nějaké básničky a nebo ho někomu říct a ten ať už si s tím pak dělá co chce. Poslední dobou se mi v hlavě usídlily hned tři tyhlety dárečky a protože ani jeden není k zveršování, tak jsem se rozhodla, že se jich zbavím tady.

I.
Růže je z růže,
kůže je z kůže,
prdel je z prdele,
život je veselej.

II.
Od všeho něco,
a z ničeho nic...

III.
Lež je nejlepší
přítel člověka!

Tak a teď je máš v hlavě ty. Věř, že se jich hned tak nezbavíš, ale dobře ti tak nemáš číst cizí blogy. Ba ne klidně si to čti a když se toho nebudeš moct zbavit tak mi napiš a nebo si taky založ blog.

Z Prahy pro elena's blog, Ela Krutska.

Kamil

2008-02-15T18:19:00.001+01:00

Tak tohle je Kamil moje velká radost. Je to Chameleon jemenský (Chameleo calyptratus) a dostala jsem ho na rozloučenou od mých holandských přátel. Zpočátku jsem k němu byla trochu nedůvěřivá, ale během pár dní jsem si ho velmi oblíbila. Je úžasné pozorovat jak dokáže přizpůsobit své zabarvení svému okolí. Já vím je to banální, to přeci každý ví že chameleoni mění svojí barvu. Ale teprve, když to vidíte na vlastní oči tak zjistíte jak úžasná je to vlastnost. Řeknu vám, že je mnohem lepší pozorovat chování tohohle malého štírka než utrácet čas sledováním televize. Dává mi to možnost přemýšlet o přírodě, o lidech a vůbec o celém světě.

Let's start!

2008-02-15T14:06:00.000+01:00

Wow, today I finally decided to open my own blog. I would like to use it for my and my friends ideas, reflections, remarks and adventures. I hope it would be place where you will cheerfully come back. I'm really looking forward for your feedbacks.